Malý princ je kniha, kterou by si za svůj život měl přečíst
určitě každý. Aspoň jednou. Někdo v tomto příběhu uvidí hloubku, někdo
krásnou pohádku a někomu třeba neřekne vůbec nic. Ale i tak si myslím, že by
měla patřit do životní četby jak velkého knihomola, tak příležitostného
čtenáře. Malý princ nám může přinést třeba tu růži, na kterou celý život
nemůžeme dosáhnout…
Saint-Exupéry havaroval v roce 1935 na Sahaře, když se
pokoušel o rekordní let na trase Paříž – Saigon. A zde se ocitáme v ději
knihy, kde se letec snaží opravit své letadlo a potkává malého chlapce, který
by chtěl namalovat beránka. Tuhle část mám ze všeho nejraději. Je zde krásně
vyobrazena dětská představivost. Čtenář se tak může vrátit do svého barevného
dětství, kdy bylo všechno jednodušší a krásnější.
Celá kniha obsahuje několik kapitol, které vypráví cestu
Malého prince po okolních planetách a jeho seznámení se se zlobou, falší,
záští, chamtivostí a dalšími nepěknými lidskými vlastnostmi. Všechno je zde
popisované mladým, nevinným chlapcem a tím dostává celá kniha mnohem větší
melancholičnost. Na sedmé, poslední, planetě Zemi se náš hrdina seznamuje
s Liškou, která mu ukáže tu nejkrásnější vlastnost – vidět srdcem. Díky
tomu pochopí svoje trápení s květinou, kvůli které ze své malé planetky B 612
odcestoval.
Každý máme ve svém životě nějaká trápení a k jejich
pochopení jsme stejně daleko, jako je od nás malá planetka s jednou
nafoukanou růží.
Jednu věc mě ale Malý princ naučil – to, co je důležité, je
očím neviditelné. Správně vidíme pouze srdcem… Ne, není to odpovědí na všechno,
ale v různých situacích si na tuhle větu vzpomeňte. Dostane vás ze spousty
zdánlivě neřešitelných situací.
Pro mě je tato kniha jedna z nejkrásnějších, které jsem
kdy dostala. Doprovází mě od dětství, kdy byla jen pohádkou, přes pubertu, kdy
se stala filozofickým dílkem až do dnes. Kdy je pro mě krásným připomenutím
velkých vět a krásných časů.
Hodnocení na ČBDB 91%. Myslím si, že si to právem zaslouží.
Zajímavost
Kniha vyšla poprvé v
angličtině, tedy v jazyce, který Exupéry neovládal. Před druhou světovou válkou
totiž autor pobýval v USA, a když v roce 1943 odlétal, předal rukopis a
ilustrace k Malému princovi své přítelkyni Silvii Hamiltonové.
V rodném jazyce Saint-Exupéryho byl Malý princ vydán až dva roky po jeho anglické verzi.
V rodném jazyce Saint-Exupéryho byl Malý princ vydán až dva roky po jeho anglické verzi.
Malý princ je naprosto kouzelný :) Před lety jsem ho četla k maturitě a opravdu to na mě zapůsobilo :)
OdpovědětVymazatMalý princ má zcela po právu místo v doporučené četbě, sama se ale řadím do té menší skupiny lidí, kteří ho považují za hodně přeceněnou knihu. Často ji vynášejí do nebes i lidé, kteří pořádně přečetli jen název. Co je ale pro mě nejdůležitější je fakt, že mi kniha prostě nesedla: prostředí, celková atmosféra knihy ani autorův styl. A z hlediska myšlenek mi nepřijde zase tak výživná.
OdpovědětVymazatAle vlastně jsem se ještě nesetkala s nikým, kdo by taky neměl rád Malého prince. Neřekla bych, že je nás moc :D
Já se přidávám do kategorie nadšených čtenářů této knihy :) Pokaždé když jsem si ji přečetla, tak jsem v tom našla něco jiného a to se mi na tom příběhu líbí nejvíce :)
OdpovědětVymazat