sobota 22. února 2020

Petra Dvořáková - Vrány

Knihy z brněnského nakladatelství Host bývají zárukou kvalitního čtení. Petra Dvořáková už má na triku pár knih, které se těší všeobecné oblibě. Ve svých knihách řeší různé problémy z různých částí života a zatím jí její styl vychází. Vrány jsou jejím nejnovějším počinem, ve kterém opět řeší palčivé téma. Přesto se tato kniha vymyká.

Vydáno: Host 2020
Počet stran: 184
Ilustrace: Tereza Basařová
ISBN: 978-80-275-0144-1

Příběh dvanáctileté Báry je vyprávěn z několika pohledů. Jak samotné Báry, tak jejích rodičů. Každý si řeší své vlastní problémy a že jich není málo. Autorka zde naťukává problém týrání či zneužívání dětí. Jejich výchovu i "nevýchovu" v pubertě a problémy náctiletých ve školách. Je to takový vhled do ne zcela normální české rodinky, který však nepřináší žádné rozuzlení nebo poučení. Je to prostě okno do života několika lidí, kteří se snaží žít co nejlépe podle svých vlastních ideálů a přitom chtějí žít pohromadě s dalšími lidmi, kteří však nejsou na stejné vlně. Postavy nejsou nijak zvlášť charakterově vykresleny, ale z toho mála co víme jsou opravdu na ránu.


Jak už bylo psáno v úvodu, příběh je vyprávěn z více pohledů. Čtenáře přeskoky v ničem neruší a musím říct, že i když je tahle kniha o hodně slabší, autorka si stále drží vysokou laťku čtivosti. Největším problémem této knihy je podle mě samotné uchopení velmi palčivého tématu. Myslím si, že autorka téma zvolila dobře, ale zpracovala ho dost nešťastným způsobem. Kniha nic neřeší, neplyne z ní poučení, rozuzlení postrádá a celkově je tento příběh plytký. Na podobná témata již bylo zpracováno několik knih, které s sebou nesou jisté poselství a jsou daleko lépe zpracované.

Grafické zpracování knihy je pěkné, ale vhledem k tomu, že se celý příběh točí kolem výtvarně nadané holky mi to přijde opět nedotažené. Kniha není nikterak dlouhá, proto se zde mohlo objevit kresbiček daleko více.

Vysoká očekávání se tedy alespoň pro mě nenaplnila. Hodnocení na ČBDB 92% s čímž já naprosto nesouhlasím. Nesedly mi postavy, zpracování tématu a ani styl vyprávění. Čtivost knížky, která ve vás nevyvolá emoce, nic moc vám nedá, celkové dílo opravdu nezachrání. Za mě slabé 2 hvězdy - přibližně 35%.... nějak nechápu ten humbuk kolem.

středa 19. února 2020

Devět dní - Zuzana Strachotová. Česká dystopie, která je prostě dobrá.


Od začátku do konce nabyto akcí. Nic víc, nic míň.

Tato knížka vyšla už v roce 2017 a mě je celkem líto, že jsem se k ní dostala až teď. Neskutečně mě bavila, a i když jsem měla občas pocit, že by hlavní hrdinka potřebovala proplesknout (děkuji Parkere), dočetla jsem jedním dechem až do konce a celý příběh si parádně užila. Dystopický svět a nějaká ta romantika je totiž super kombinace.


Vydáno: 2017 Fantom Print
Vazba: pevná
Počet stran: 320
ISBN: 978-80-7398-393-2




Války. Země na maděru, miliardy mrtvých a obyvatelé Sabrie rozděleni na dva tábory. Tak vypadá současný svět, ve kterém se náš příběh odehrává. Následky těchto válek jsou viditelné na každém kroku, ale je zde daleko větší hrozba, kterou nikdo nespoutá… Nebo?


Věřit a nepochybovat

Zfanatizovaní obyvatelé Citadely, pod vedením kněžích se snaží dostat celý svět do svého područí. Pátrají po tajemství, které by je mohlo dovést k vytouženému cíli, jenže informace neleží jen tak na ulici. Někdo z tábora svobodně žijících Povstalců však něco ví. A tady začíná boj mezi „dobrem“ a „zlem“. Každá strana má jiný náhled na život. Alespoň do doby, než se tyto dva protichůdné názory nesetkají tváří v tvář. Sera z povstaleckého tábora se zuby nehty snaží uprchnout před svým pronásledovatelem, al e má vůbec šanci před nejlepším členem Jestřábů, člena Citadelské armády? Možná ano, kdyby jim nešla naproti Růžová bouře, pozůstatek jedovatých válek, která je uvězní na devět dní v jeskyni.

Talent Zuzany Strachotové se nedá popřít. Uvěřitelné popisy postapokalyptického světa se prolínají s bojovými taktikami armády Citadely, které jsou natolik živé, že máte pocit, že vám jedna zprava přistane. Její koníček v podobě Wing Chun je zde naprosto dokonale zužitkován. Dle popisu chování jednotlivých postav je zde patrný zájem o fanaticky působící církev a její dopady na mysl člověka, za což dávám rozhodně palec nahoru. Proti tomu stojící Povstalci však místy působí jako naivní, lehce zranitelná, sebranka. A tady vidím největší problém celého příběhu. Hlavní hrdinka Sera, se rozhodně nechová jako sedmadvacetiletá bojovnice, která by měla stát za záchranou jejího milovaného domova a myslím si, že se stává trnem oku mnohých čtenářů.

Každopádně má celý děj spád. Celý svět je dobře vystavěný a sem tam jsem měla pocit, že nás autorka nechává na pochybách – Kdo je ten dobrý a kdo zlý? A právě tohle dodávalo ději šťávu. Malým zklamáním byl lehce předvídatelný konec, ale nenechte se zmást, je tu ještě druhý díl. A za sebe musím říct, že bych této knize nedala dobré hodnocení, kdyby mi dvojka nepomohla dát si pět a pět dohromady.

Budu se snažit hodnotit objektivně a proto dávám 2,5-3 hvězdy. (jako bych druhý díl ještě nečetla).

Hodnocení na ČBDB 85%.


A ještě jedna info: všechny podrobnosti, popisy postav, mapky atd. najdete přímo na stránkách tohoto příběhu www.devetdni.cz

čtvrtek 6. února 2020

Nejlepší cesta šalinou? Se Stoletým staříkem a Martinem Stránským!



Tahle kniha je na trhu už dost dlouho na to, aby si získala své fanoušky i odpůrce. Já ji četla i poslouchala před pár lety a byla to vážně jízda. (Šalinou, s pusou od ucha k uchu a sem tam s párem mnou poprskaných spolucestujících). Alan Karlsson je totiž velmi zajímavý dědouš, který i přes to, že se nikdy moc nezajímal o politiku, ovlivnil většinu velkých historických událostí 20. Století.
Autor: Jonas Jonasson
ISBN: 978-80-87697-20-7
Vydáno: Panteon (2012)

Jednoho dne, po letech strávených v důchoďáku, se tento chlapík rozhodne vylézt z okna a vydat se na autobus. Senilita? Těžko říct. Ale tu spoušť co po sobě zanechá je opravdu neuvěřitelná.

Kufr plný peněz, gang zlodějů, pár mrtvol, slon a policejní vyšetřování.

Kniha je rozdělena do dvou časových rovin, v nichž sledujeme jak osud Alana během jeho života, tak všechny jeho zážitky po vylezení z okna. Obě linky jsou skvěle zpracovány, ale v lince minulosti je fajn znát nějaké ty historické události i osobnosti, protože je jich tam víc než dost. Současná linka se zabývá spíše „útěkem“ Alana s kufrem plným peněz před partou zlodějíčků. (Útěk je v uvozovkách záměrně… Co taky naběháte ve sto letech, když vlastně ani nevíte, že jste něco ukradli?)

Setkání se Stalinem a zasednutí zloděje slonicí Stelou… přímo do ho*na.

Jo, je to příběh plný humoru, vtipu a tragédií. Dokážu však pochopit, že někomu nesedne – ten humor je specifický a rozhodně není pro každého. Ale i tak si myslím, že bude mít více fanoušků než odpůrců. Alan si totiž dokáže získat každého.

Audiokniha je namluvena Martinem Stránským, což je opravdu záruka kvality. Perfektně mu to sedlo, proto doporučuji poslechnout, i když jste si knížku přečetli.

Film je na ČSFD hodnocen 75% takže se nemusíte bát, že by to byla nějaká blbost.

Kniha na ČBDB získala hodnocení 83%. A to už jsou opravdu hezká čísla.

Já se rozhodně řadím k fanouškům. Kniha je svižná, v každé kapitole se něco děje, nic se nedá přeskakovat a i když se po každé kapitole mění časová rovina (zrovna v tom nejlepším a je to fakt na nas*ání), v příběhu se neztrácíte a jedete si na vlně humoru napříč jedním úžasným životem.

A pokud jsem vás na knížku nenalákala, mrkněte alespoň na ten film. Ten je fakt boží…. To bylo číslo tři! – (kdo neviděl, nepochopí).