pondělí 17. května 2021

Před bouří - Zuzana Hartmanová

 Že i čeští autoři umějí psát už víme. A stále mě udivuje, že někteří čtenáři dokáží zavrhnout knihu právě pro to, že ji napsal Čech. Nerozumím tomu a rozumět nechci. Na celém světě vychází kvanta průměrných příběhů, ale my tu máme i nadprůměrné. Myslím tím právě třeba knihy Zuzany Hartmanové. A na jednu z nich se dneska podíváme trošku blíž.


Série: Krysy apokalypsy

Vydáno: Host 2020

Počet stran: 384

Vazba: Brožovaná

ISBN: 978-80-7577-846-8

Zuzana Hartmanová už nám svůj skvělý psací um předvedla v sérii Noční labuť, kde jsou skvěle vykreslené postavy, nic nestagnuje a udržuje čtenáře v neustálém napětí. Nejinak je to i u Před bouří. První díl série Krysy apokalypsy vyšel v roce 2020 a přijde mi, že moc brzy zapadl bez velkého zájmu, který si bezesporu zaslouží.

Postapokalyptický svět, kde lidé svrhly své bohy a magie se zbláznila, je totiž opravdovým lákadlem. Bohové i démoni běhají po světě. Jsou pronásledováni, zabíjeni nebo využíváni ve prospěch armády. Jednou týdně se přižene velká magická bouře, která tyto bohy nabíjí, ale lidem způsobuje mutace nebo smrt. Proto žijí v městech obklopených systémem, který tuto magii usměrňují. 

Jedná se o mnohovrstevnatý příběh, kde sledujeme velké množství postav, jejichž životy se postupně proplétají. Setkáváme se zde se špatně zamilovanou nekromejkou Lucianou, démonem Garifem a jeho kohortou, Vesper, kterou odsoudila společnost a mnoho jiných. Za zmínku stojí bohové války nebo bůh lží, sedící na křesle vládce Leru. 

"Aspoň mohu být skutečně vaším spasitelem, mé ovečky. Nebudu už jen prorokem, vyvedu vás z opravdové temnoty."

Napětí je udržováno krátkými kapitolami, které končí právě ve chvíli, kdy máte pocit, že si nervozitou ukousnete celý nehet. A právě příběhy jednotlivých protagonistů se s každou kapitolou střídají. A co je ještě zajímavější - mezi kapitolami se objevují i vhledy do minulosti, které nám propletenec jednotlivých postav více přibližuje a ukazuje tak vývoj jejich charakterů a počínání. 

Tato kniha není pro padavky. Obsahuje násilí, sex potažmo sexuální násilí, popravy, mučení a tak dále. Ale do toho příběhu to neuvěřitelně zapadá a rozhodně se to nedá brát jako něco, za co strhávat body. Naopak. Všechny tyto scény jsou výborně pojaté. A to nemluvím o vydařeném propracování postav.

Hodnocení na ČBDB je 91%. Myslím si, že není třeba se pěti hvězd, v tomto případě, bát. 


pátek 14. května 2021

Martin Bečan a jeho vysněný svět. Hvězdopravec

 Neotřelé. Neomezená fantazie. Originální. Nepředstavitelné. To jsou slova, která se mi při čtení Hvězdopravce objevovala v mysli. Než se mi tato knížka dostala na stůl, byla to úplná novinka, takže jsem o příběhu nevěděla vůbec nic. A tak se mi dostala pod kůži, že jsem se střídavě zamilovávala, brečela a naštvávala jako na běžícím páse.


Vydání: Fragment 2021

Počet stran: 280

Obálka: Lenka Šimečková

ISBN: 978-80-253-5039-3

Hvězdopravec není žádnou prvotinou. Martin Bečan už má na kontě knihu Kaziměsti, která se těšila velké oblibě českých čtenářů a taky několik menších povídek. Z jeho stylu psaní je vidět, že se jedná o mladého kluka a tím má ke čtenářům určitě blíž. Českým autorům se obecně poslední dobou dostává stále větší pozornosti. A je to jedině dobře. Hvězdopravec za to stojí. 

"Vyrůstal jsem na příbězích o dětech, které objeví průchod do jiného světa. Čítával jsem je v noci pod peřinou a sám jsem byl přesvědčený o tom, že jednou ve skříni objevím kouzelnou zemi."

Hlavní hrdina tohoto příběhu se jmenuje Mikuláš Koperník. Říká vám to něco, že? Ale nenechte se mýlit. Se slavným astronomem nemá nic společného. Až na ty hvězdy. Je to totiž kluk, který zapomněl na své vnitřní dítě a celý jeho život šel od desíti k pěti. Utíkat po tom do své vysněné říše je nejlepším únikem od všeho. Nenaplněného osobního života, hádajících se rodičů, ponorky v práci... A když máte obrovskou fantazii, je ten "druhý svět" stále skutečnější. A na rovinu - i dobrodružnější a lepší. 

Postavy tohoto příběhu jsou velmi dobře napsané. Čtenář nemá sebemenší problém se s ním ztotožnit a fandí mu s každou další stránkou víc a víc. Příběh obsahuje spoustu narážek na jiné knihy a příběhy jako je Alenka v říši divů nebo Letopisy Narnie. Všechno do sebe krásně zapadá a snový i reálný svět Mikuláše nám ukazuje zrcadlo světa každého z nás. A tady je vidět ta hloubka knihy samotné. Dotýká se všech rovin života - lásky, práce, rodinných vztahů, koníčků a tak dále...

"Máma nedokázala pochopit, proč se já jako dospělý člověk neustále vracím k dětským knížkám."

Jediné, co pro mě v této knížce není úplně top, jsou popisy snového světa a jeho obyvatel. V některých částech jsou natolik překombinované, že jsem měla problém s představivostí. To však nic nemění na tom, že je tato knížka skvělá. Je přímá, drsná a přitom dokáže pohladit. A na konci rozbrečet. Myslím si, že ji můžu s klidným svědomím doporučit všem. A je jedno, zda s jedná o čtenáře fantasy literatury nebo ne. Tady jde totiž o něco víc.

Hodnocení na ČBDB je 70%. Souhlasím. Styl psaní autora nemusí sednout každému, někdy se na příběhu něco nezdá, ale i tak je prostě hodna vícero přečtení. 


sobota 27. března 2021

Vraťme se spolu do Alagaësie...jen nečekejte moc

 Kdo nečetl Odkaz dračích jezdců, ochudil se o neuvěřitelné dobrodružství. Christopher Paolini je totiž velmi schopný spisovatel už od mladého věku. Já si k němu našla cestu až teď. V osmadvaceti letech. A nemám z toho o nic menší zážitek. Celo tuto sérii jsem si poslechla na Youtube, kde ji namluvil Martin Stránský (doporučuju!!). Když vyšla v roce 2019 kniha Poutník, čarodějnice a červ, nechalo mě to chladnou. Teď se však situace změnila. Zamilovala jsem se do Alagaësie a chtěla se tam vrátit. Jak to dopadlo se pojďme podívat společně.

Série: Příběhy z Alagaësie 1.

Vydáno: 2019/Fragment

Orig.název: The Fork, the Witch, and the Worm: Eragon

Počet stran: 224

Překlad: Zdík Dušek

Vazba knihy: pevná

ISBN: 9788025343364

Poutník, čarodějnice a červ je "doplňková knížka, která na tetralogii Odkaz dračích jezdců volně navazuje. Jedná se o první díl ze série Příběhy z Alagaësie. Ve třech povídkách se mrkneme na život našich hlavních hrdinů po porážce Galbatorixe a dozvíme se něco víc o tajemných postavách, které nás původním příběhem provázeli. Jednou z nich je i bylinkářka Angela (jejíž předlohou je mimochodem Christopherova sestra). 

Celá knížka je napsána velmi čtivě a svižně. Tak, jak jsme u Paoliniho zvyklí. Všechny tři příběhy přečtete klidně během jednoho, dvou dnů a díky tomu je zážitek ještě intenzivnější. Teď, s odstupem času, mi však přijde, že to zase taková sláva vlastně nebyla. Ano, vrátili jsme se do země draků, ale žádný z těch tří příběhů nebyl ničím zvláštní, dech beroucí nebo jinak zajímavý, aby mi v hlavě rezonoval chvilku déle. 

Myslím si, že Poutník, čarodějnice a červ se zařadí mezi ty ostatní doplňkové knížky k sériím, které sice nejsou zbytečné, ale nadšeného fanouška spíše zklamou. Nicméně, jak jsem psala v úvodu, čekají nás další díly, proto můžeme doufat, že další vhledy a střípky této velké série budou čím dál lepší a zajímavější.

Knížku doporučuji spíše těm, kteří Odkaz dračích jezdců četli. Bez toho se není šance v ději zorientovat a kniha takovému čtenáři vlastně nic neřekne. Za mě je to průměr. Zhodnocení překladu tomu taky moc nepomůže. Celkově mi to přijde nedotažené, ale čtivost tomu opravdu nejde upřít. 

Hodnocení na ČBDB je 70%. Já bych to viděla na 60-65%. 

středa 24. března 2021

Bookstagramy, které mě baví #1

 Dneska tu máme článek jen tak ke kakau....

Když máte knižní instagram, sledujete knižní instagram. To má přeci logiku. Všichni sledujeme velké, profláklé profily božích knihomolů, jako třeba @bookscalling, @luciezel, @radsiknihu, @pennyandbooks nebo třeba @bo_okista. To jsou jména, která milujeme. Pak jsou tu ty menší, kteří ale srší vtipem, dávají zajímavé tipy na knihy, ale tisíce followerů nemají. A je to škoda.


Tady je seznam pěti profilů, které mě v poslední době fakt baví. A doporučuju je vám všem:

@next_fantasy_one 247follows

    Zdeňkův fantasy svět. Začínající profil, který jasně a stručně popisuje děj a výběr knih je super. (Harry Potter, Zaklínač, Warhammer, Atamanov...no myslím, že se máme na co těšit.

@knihomolka.janca 343 follows

   Jelikož miluju fantasy, sleduju ty, co je čtou. Takže i u Janči najdete spoustu tipů na fantasy, sci-fi, dystopie i young adult. Výběr mi sedí a ráda se tady inspiruju. A taky má krásné kočičáky. Na Stories je to supr oživení. 

@ilonica.palica 409 follows

    Taková ta správná, venkovská, moravská duša. Nevšední výběr knih, nádherný feed, pranostiky... Evokuje ve mě domov. Umí si ze sebe udělat srandu a sluší jí kroj. Ale ten sluší snad všem. Baví mě moc. 

@buryjenerd 833 follows

    Nerd, vtipálek a velký čtenář. Tady najdete tipy na všechny možné fantasy. Jak ty temné, tak ty pohádkové. Je libo Kinga, Pratchetta, Ryana nebo třeba Cartera? Tady to máme pokupě. A taky čučí na filmy a seriály a paří pleják, tak se tu můžete inspirovat i v tomhle. 

@recenzoska_ze_statlu 1113 follows

    Betelné recenze bichlí z Brna. Jo. Recenze píše v hantecu a je to boží. Jestli jste někde od Brna tak vřele doporučuju. Určitě stojí za zmínku i její stories. Např. Kemo, gómeš tuto bichlu? Miluju hádání knih podle emotikons... Najdete tu všední i nevšední knížky pro dospělé i děti. Sice už tisíc follows má, ale musí tu prostě být. 

Tento článek rozhodně nebude k tomuto tématu poslední. Určitě přidám další, až mě zase něco osvítí. Tak co? Mrknete k nim? Určitě budou rádi a vás to třeba obohatí. A pokud máte někoho, koho byste mi rádi doporučili, šup s nimi do komentářů :-) ráda se mrknu. 

pondělí 22. března 2021

7 věcí #2

Od prvního článku do rubriky 7 věcí uplynulo 14 dní. Po týdnu totiž ani těch sedm věcí, které mi udělaly radost dohromady nedám. Smutný? Mě to tak ani nepřijde, ale až si to člověk řekne nahlas, tak je to fakt blbý...

    1. Bookstagram

Jasně, bylo by to divný kdyby mi nedělal radost můj bookstagram, ale stejně. Teď mě to po dlouhé době zase chytlo a já se snažím se mu zase trošku věnovat. (Mám to tak nějak ve vlnách.) A taky mě to přivedlo k článku o jiných českých IG zabývající se knížkami, které teď moc ráda sleduju. Vyjde během týdne. 

    2. Jarní detox

No... to že tělo detoxikují orgány samozřejmě vím, ale stejně jsem si na týden dala lehčí stravu. Ovocné smoothie, husté zeleninové polévky, čistá voda, troška pohybu. Člověku je lehčeji a líp. To, že potřebuju zhubnout, o tom žádná a pohyb na čerstvém vzduchu je prostě to nejlepší. Takže všichni ven! V rámci okresu teda...

    3. Mango

add bod č.2. Z manga, které jsem si mixovala k snídani se mi podařilo vypěstovat rostlinku. Chcete rychlý návod? Tady je:

       Z mangapecky opatrně vyloupnete semínko. Opatrně! Ožužlaná pecka je svině klouzavá a je potřeba neporušit semínko vevnitř. Takže až budete machrovat s nožem, bacha na prstíky. Semínko zabalíte do mokrého ubrousku, strčíte do uzavíratelného pytlíku a čekáte. Hlavní je pak udržovat vláhu. První ze semínka vyraší kořínek. Ale my čekáme na rostlinku. A až máme nějaký ten lísteček, prdneme to do skleničky s vodou. A hotovo. Hydroponické pěstování většinou nezklame.

    4. U Kulatého stolu

Rozhovory se zajímavými lidmi mě bavily vždycky. Kluci z kanálu U Kulatého stolu mají super hosty, super otázky a jako podcast je to fakt zajímavý. Daniel Vávra je boží, hodně mě bavila i Jitka Nováčková... Každý si tam podle mě najde to svoje. Doporučuju mrknout!

    5. Příběhy z Malé Strany a jejich autorka

Doufám, že Čarodějky malostranské už znáte. Alespoň tady už jste o nich už číst museli. Jedná o kouzelnou pohádku z pražské Malé Strany, kde se pohybují čarodějky, duchové a mluví domovská znamení. Přečetla jsem druhý díl a je naprosto perfektní. Recenzi najdete tady. A Petra Kubašková, mě momentálně hodně baví na IG. Je to taky taková čarodějka. Máma. Spisovatelka. Překladatelka.... A chová morčata.

    6. Nadace United Philanthropy

Znáte tuhle nadaci? Fungují na Slovensku a podporují lidi, kteří se snaží v životě něčeho dosáhnout a snaží se zlepšovat v tom, v čem jsou dobří. To vyžaduje nějaké ty finance, ale tahle nadace má programy, které můžou pomoct. Já se s vámi ráda podělím o jejich snažení.

    7. Sníh

Jo. První jarní den u nás v Brně sněžilo. A já jsem z toho měla fakt radost. Je to takový poslední záchvěv zimy doufám a teď už bude jaro a tepleji a rozkvetou stromy a louky...A taky nám posunou čas. To ale zas tak moc veselé není co?

pátek 19. března 2021

Legendy Malé Strany ožívají

Podruhé se vracíme na Malou Stranu, kde ožívají legendy, mluví domovská znamení a vládnou čarodějky. Praha totiž ukrývá mnohá tajemná zákoutí, která jsou obyčejným smrtelníkům zapovězena. A přesně to je důvod, proč si tento příběh přečíst. Dozvíte se totiž ta největší tajemství a legendy, kterých byste si normálně ani nevšimli.

Série: Čarodějky malostranské
Vydáno: 2020, Epocha
Počet stran: 424
Ilustrace: Zuzana Čatajová
Vazba: pevná
ISBN 978-80-7557-967-6

Tajemství stříbrné čarodějky je volné pokračování knihy Čarodějky malostranské, která vyšla v roce 2019.  Dobrodružství Ginevry VII. Malostranské tedy pokračuje a ubírá se zase jiným směrem. Z Malé Strany se totiž snaží celou její rodinu někdo vyhnat a ona je tak nucena cestovat časem. Pro jejich záchranu by totiž obětovala cokoliv.

Moc se mi líbí jazyk, jakým je tato kniha napsaná. Jedná se o lehké, dobrodružné vyprávění, které dokáže zaujmout hned první stránkou. Všechny postavy malostranských čarodějek jsou krásně propracované. Každá má svůj charakter a duši a v dialozích je jednoznačně poznat, kdo právě mluví. Tajemné prostředí, legendy i magická stvoření výborně vtahují do děje. Všechno do sebe krásně zapadá a ze čtení je opravdový zážitek. 


Výborné je i technické zpracování knihy. Je to velmi pevný hardback s nádhernou obálkou. Všechny ilustrace jsou dílem Strigy. Jedná se o tatérku a ilustrátorku, která má neuvěřitelný talent a umí perfektně vystihnout atmosféru knihy. Tady můžete mrknout na její Instagram. 

Myslím si, že této knize není co vytknout. Je to nadčasový příběh pro děti i dospělé, který vám dá odpočinout a vdechne vám do všedních dní trošku magie. Jedná se totiž o kouzelný svět, který je zasazený do toho našeho. Reálného. O to víc je to lákavější. Tak co? Vydáte se taky na Malou Stranu hledat domovská znamení?

Hodnocení této knížky na ČBDB je 100%. Já s tím souhlasím. 

A tady můžete mrknout na rozhovor s autorkou. Petra Kubašková je totiž taky čarodějka. 

pondělí 8. března 2021

7 věcí

Deník vděčnosti? Deník radostí? Říkejte si tomu jak chcete. Já mám 7 věcí. První jsem chtěla psát 5 věcí. Ale číslo 5 nemám ráda. Jedná se o takovou psychoterapii, kdy si každou neděli sednete a vzpomenete si, co vám v uplynulém týdnu udělalo radost. Nic víc, nic míň. Tento článek jsem začala psát v 8:15. Teď je 13:56 a já mám konečně hotovo. A pokud si nedokážu vzpomenout na pouhých sedm radostí, je asi něco špatně. Takže tu psychoterapii asi trošku potřebuju.

Sice moje nová rubrika začíná s malým šklebíkem, protože tohle je od teď pravidelný nedělní článek, ale tak nevadí. Člověk se nemá vzdávat.

A tady je mých prvních 7 věcí.

1.       Bullet Journal

Opět jsem se po dlouhé době zbláznila do papírnictví, barviček, pastelek, washipásek a nálepek a začala si tvořit svůj BuJo. A jo, mám z toho docela radost. Líbí se mi obyčejný nepřezdobený styl (asi pro to, že toho moc vytvořit nedokážu :D), ale i tak mi to tvoření dodává energii.

2.       Sluníčko

Procházky, vyjížďky na koni, míň bláta. Konečně se dá vyrazit do polí a užít si to. Nabrat trošku toho vitamínu D, protože Covid, usmát se na ten svět jak je vlastně dneska krásně a že by to dneska šlo. Protáhnout tělo po dlouhé hnusné zimě a začít zase trošku víc žít venku.

3.       Home Office

Dnešní doba kovidová má pro nás, kancelářské krysy, jednu výhodu. Můžeme být doma. Jasně, pracovat se musí, ale můžu vstávat v 8:00 místo 4:50 abych byla v práci včas. Můžu si uvařit k snídani vajíčka a sníst je teplé. Můžu pracovat v klidu bez toho, aby mi pořád někdo lezl do kanclu… Je to víc na pohodu.

4.       Skincare

Přiznám se, že nejsem úplně fiflenkovitý typ. Ale poslední dobou se o sebe snažím víc pečovat. Čištění pleti, masky, denní krém, oční krém, noční krém a ta následná svěžest mi fakt dělají radost a užívám si to. Snažím se to dodržovat každý den. A je to fajn.

5.       Společné čtení

V uplynulých týdnech jsme s holkama na instagramu společně četly Město knih. Knížka byla sice průměrná, ale holky naprosto skvělé. Moc se mi líbilo číst jejich zprávy ve skupině, připisovat svoje poznatky a určitě se do podobné akce zase zapojím.

6.       Čtenářská výzva od Bookscalling.

Kuba z bookscalling (doporučuju) pořádá jarní čtenářskou výzvu. Každou neděli vykopne jeden úkol a ideálně během následujícího týdne se ho pokouším splnit. Už jsem vyřadila pár knih a teď mě čeká přečíst nějakou novinku, která vyšla v roce 2020. Která to asi bude?

7.       Eragon

Už nějakou dobu poslouchám při práci audio Eragon. Teď už končím posledním dílem Inheritance a musím říct, že se na každý další pracovní den těším o něco víc. Pokud jste tuhle knížku nečetli ani neslyšeli, moc vám ji doporučuju. Na YouTube všechny díly namluvil Martin Stránský. Na něho já nedám dopustit.

A co vy? máte v merku svoje radosti? U mě stále převažují ta negativa, ale vždycky se něco najde. A v této době je fajn na ty světlé momenty nezapomínat.

úterý 16. února 2021

Král nebo jen půl krále... Kdo je lepší vládce?

 Joe Abercrombie je ve světě fantasy brán jako autor s propracovaným a tvrdým světem. Píše velké a drsné příběhy jako je The First law, ale i méně temné, za to však stejně silné. Jako je série Moře střepů. Mladší cílovka si totiž zaslouží maličko jemnější zacházení.

Série: Moře Střepů 1.
Žánr: Fantasy
Vydáno: Laser-Books/2018
Originální název: Half a King
Počet stran: 328
Překlad: Roman Ticler
Vazba: paperback
ISBN: 978-80-7549-953-0

"Jestli mě život něco naučil, tak že žádní padouši nejsou. Jenom lidé s těma nejlepšíma úmyslama."

Půl krále sleduje příběh mladého prince Jarviho, kterému fyzicky něco chybí, ale v hlavě má o kolečko navíc. Jeho superschopností je to, že dokáže vybojovat bitvy pouze svým bystrým mozkem a břitkým jazykem. Ne nadarmo se taky vzdal trůnu a učí se na královského ministra. Do jeho cesty však zasáhne osud ve formě intrik, vražd a zrady jeho nejbližších. Stránku za stránkou sledujeme přerod z roztřeseného, upozaďovaného chlapce v muže. Muže, který si stojí za svým, jde přes mrtvoly a v hlavě mu víří jediná věc. Pomsta. Dostojí svému slibu?

První díl série Moře střepů (trilogie) je skvěle nakopávající. Do příběhu a celého světa se lze snadno začíst. Hlavně díky propracovaným postavám a skvělým dialogům. Velmi se mi líbí hra s jazykem. Ten se mění dle půdy a situace, kde se děj odehrává. Jazyk ministrů se vznešený a ladný, byť někdy pěkně ostrý. Dostaneme-li se však na palubu lodi mezi otroky, je to ta správná jízda. Čtení je o to snazší, že sledujeme cestu pouze jedné osoby psanou chronologicky. Nikam se zbytečně neuskakuje, všechno dává dokonalý smysl. Celá kniha je velmi poutavá. Autor nedá ani na chviličku odpočinout. Útěky, boje, přežívání, vnitřní rozpoložení postav a budování vztahů... všechno dohromady to dává krásnou a čtivou směsici emocí a nedovolí knihu odložit.

Děj rozhodně neoplývá originalitou. Žádná velká magie ani hromada hrdinských činů tu na čtenáře nečeká. To však nic nemění na tom, že jsem si celý příběh opravdu užila a konec mě dostal. Co však musím knížce vytknout je pár chybek v textu a lehce se odírající nápis na jinak dokonalé obálce. 

Hodnocení na ČBDB má tato kniha 87%. Za mě ty 4 hvězdičky určitě sedí. DOPORUČUJI.

A pro audiočtenáře mám super zprávu: tuto knížku namluvil Matouš Ruml. Stránský to sice není, ale jeho hlas do tohoto příběhu sedí. 


pátek 29. ledna 2021

Rowlingová dětem? Aneb zvláštní věc jménem Ikabog.

 Doba kovidová nám spoustu věcí vzala. Cestování, kavárny, potkávání se s přáteli a mnoho mnoho dalšího. Ale taky nám tahle doba něco dala. Mimo jiné i dílo jménem Ikabog. J. K. Rowlingová se rozhodla upravit pohádku, kterou dříve četla svým potomkům a věnovat ji všem dětem, které zůstaly doma. Vyvěsila na stránky kapitolu po kapitola a vyhlásila soutěž. Každé dítě mohlo nakreslit obrázek k příběhu a doufat, že se objeví v jeho knižní podobě. A tak vzikla pohádka, která mi vrtá v hlavě i týden po přečtení. Jesti je tento "dar" od Jo výhrou nebo ne se pojďme podívat blíž.

Vydáno: 2020/ Albatros

Originální název: The Ickabog

Počet stran: 312

Překlad: Petr Eliáš

Vazba: pevná

ISBN: 978-80-00-06021-7


Nechápejte mě špatně. Rowlingová má skvělé nápady a opravdu obrovskou představivost. Jenže Ikabog je zvláštní věc. Tento příběh, určený pro děti od sedmi let, je plný úžasných míst, opravdových postav, férových, bojácných ale i přímých a hrdých lidiček. Jenže vedle nich žijí taky hlupáci, lumpové a vrahouni. A co hůř, celé této zemi Přehršlánii vládnou. Prohnaní a chtiví rádcové totiž šijí boudy jak na celý lid, tak na hloupého a sebestředného krále. Legenda jménem Ikabog ožívá.

Běda ti, jak máš jiný názor, než tvá vláda - šup, hlavička dolů.

A tady to všechno začíná. Vraždy tisíců lidí kvůli pár slovům. Únosy dětí (v tom lepším případě). Sirotčince narvané k prasknutí. Všudypřítomný hlad a zkáza. A jeden velký hrůzostrašný Ikabog. Vážně je tohle vhodné pro děti?

Ikabog, Ikabog, zastav se, a hned tě chytí,

Ikabog, Ikabog, dál jen skákej, není zbytí,

já vím, máš strachy staženou prdelku,

Ikabog ulovil majora… (Veselku).

Knížka je sama o sobě moc hezká. Města jako Vurstpork, plný řezníků. Tvarošice sýrem oplývající a Maceraty, kde jen jdete po ulici a už se cítíte trošku ovíněně... To je vážně super. Všechno doplněno o vítězné ilustrace dětí ze soutěže. Pecka. Jenže ten obsah mi dělá starosti. Pro dospěláka je tato knížka mnohdy až moc jednoduše a dětsky napsaná a pro dítě zase moc drsná a temná. Ale jak se říká - Konec dobrý, všechno dobré. Jako každá pohádka i Ikabog dobře dopadne. Aspoň pro většinu. Dobro vyhraje, zlo je potrestáno. Otevírá se tu spousta témat, které toho dětem i dospělým hodně dají. Každý si z příběhu něco vezme a to je pro tuto knížku velké plus.

I když Rowlingová zabíjí muže, ženy i děti, mě se to nakonec vlastně líbí. Je to čtivé, dobrodružné, krásné, drsné, temné... tak jako sám život. 

Jen bych možná byla opatrná, jak starému dítěti tuhle knížku věnovat... Za sebe hodnotím 3,5 hvězdy. Na ČBDB si tato knížka nese 87%, ale zas takový zázrak to podle mě není.

 

úterý 19. ledna 2021

Skvělá fantasy od českého autora? Tady je!

 Nikdy jsem si nemyslela, že se budu nějak limitovat v žánrech. Že bych si řekla "pouze fantasy a nic než fantasy". Ale čím dál víc mám pocit, že je to prostě ten "můj" žánr. Pána prstenů, Harryho Pottera nebo třeba Letopisy Narnie mám načtené horem dolem. Ale knížky, co potkávám teď, mě dostávají do kolen. Začala to pravděpodobně Petra Stehlíková s Naslouchačem. To bylo prostě něco jiného. Božího. Originálního a hlavně ČESKÉHO! Další v řadě můžu zmínit třeba Hartmanovou, Strachotovou, Kubaškovou, Bareše... Pokud vám tahle jména nic neříkají, doporučuji napravit.

Ale kvůli nim tu teď nejsme. Jan Hamouz totiž napsal něco, co si zaslouží ubytovat na pomyslné polici slávy. Polovičního krále.

Série: Ptačí srdce 1.
Vydáno: Host/2018
Počet stran: 520
Autor obálky: Filip Štorch
ISBN: 978-80-7577-609-9

"Nepřátele bylo odedávna lepší držet si co nejblíž u těla - tak blízko, aby neměli nejmenší možnost tasit zbraň."

Příběh Polovičního krále je vyprávěn ze tří úhlů pohledu. Sledujeme linii mladé a zamilované Lheiwen Borovicové. Městské holky, která se po potyčce se stráží dostane na samé dno. Krále Trat´Hyse vrávorajícím mezi udržením země Erenézie a nezvedeným synkem. A námořníkem/pirátem Garrem Trenozínem, kterému je na moři lépe než na souši a který si bojuje své vlastní bitvy. Tři osudy zdánlivě vzdálené, však proplétají tenké stébélka až do konce. A to je přesně ono. Ten konec.

Jelikož se jedná o rozjezdový díl série Ptačí srdce, je první polovina knihy spíše seznamovací. Nic moc nedává smysl, ale autorův uvěřitelný a čtivý styl psaní žene dál. Pak to smysl dávat začne. Hamouz dokáže šokovat, znechutit, ale i překvapit. Nebojí se ničeho. Své postavy mučí, trýzní i zabíjí. Celý tenhle příběh má šťávu a šmrnc. Do poslední chvíle si přejete, aby to neskončilo tak, kam to směřuje. A ono ejhle. 

Je to pecka. Výpravná hrdinská high fantasy z pera českého autora, který si opravdu zaslouží poplácat po rameni. Zvlášť když víme, že se jedná o prvotinu. (Povídky do soutěží do výčtu nepočítám.)

Zdroj: https://kavarna.hostbrno.cz/clanky/jsem-napjaty-stejne-jako-ctenar

Nedokážu říct, kdy se s těmito postavami setkáme příště. Ale jedno vám řeknu. Postava Lheiwen Borovicové si mě získala. Je to hrdinka. Ale co se mi líbilo ještě víc, je postava našeptávače, který syna krále nabádá ke zlu. Doufám, že v dalších dílech dostane více prostoru. Tady je trošku v pozadí, ale řekla bych, že rozjíždí velkou hru. (moje vlastní konspirační teorie se hlásí o slovo.)

Kniha je krásně vyvedená. Obálka precizní, trošku ponurá, tak jako celá atmosféra příběhu. Jedná se o pevnější paperback, prostě Host. Jediné, co mě fakt štvalo, a nejsem jediná, je absence mapy světa. myslím si, že to už je u vymyšlených světů standard. Četla jsem, že by se tato mapka měla dát najít na netu, ale já jsem asi jantar. Nikde ji nevidím.

A závěrem. Tuto knížku můžu doporučit všem, kterým se líbila třeba série Stín krkavce od Anthonyho Ryana. Myslím si, že se Poloviční král může s klidem řadit do této vyšší fantasy sféry. Ode mě dostává 4,5 hvězdičky. (Jelikož nemá mapku a jedná se orozjezdový díl. Přeci si nevyplácám všech pět hned ze startu, žejo.)

Na ČBDB si hrdě nese tento příběh hodnocení 88%

A jen tak pro zajímavost: na stránkách nakladatelství Host je rozhovor s autorem o psaní, Polovičním králi a tak.

sobota 9. ledna 2021

Není kněz jako kněz. Zbigniew Czendlik a jeho POSTEL HOSPODA KOSTEL

 Knížka, kterou jsem četla na dvakrát. Půjčila mi ji maminka už asi před dvěma lety a já se s ní nemohla skamarádit. První jsem byla nadšená. Pak jsem dostala, v podobě přirovnání kázání k minisukni, facku a nakonec jsem ji teda přečetla celou. Zbigniew Czendlik je totiž chlap, který naprosto zboří vaši konvenční představu o kněžích.

"Kázání by mělo být jako minisukně. Krátké, přiléhavé a něco krásného by mělo skrývat."


Vydáno: Argo 2016

Počet stran: 280

Autor obálky: Kateřina Kalinová

Vazba knihy: pevná

ISBN: 978-80-257-1918-3


Tato kniha je zpovědí a možná i takovým malým kázáním lanškrounského kněze, který má úžasný smysl pro humor a jeho vzdělání a inteligence čiší z každé věty. 

Hodnotit biografickou knihu jako knihu, nikoliv člověka samotného, je dle mého nemožné. Co můžu říct o knize? Je hezky zpracovaná - napsaná formou rozhovoru a osahuje spoustu černobílých fotek. To je možná trošku mínus, protože když je zrovna řeč o výrazně oranžovém MiniCouperu, který si Zibi pořídil, nechcete se dívat na šedivou fotografii. Jenže s tím obsahem už by to možná bylo moc...

"Víš proč má Pán Bůh raději ateisty? Protože po něm nic nechtějí."

Rozhovor plný vtipů, příběhů, ponaučení a hlavně životních osudů jednoho "černoprdelníka" pro kterého bylo studium Bible největší nuda a který lidem rozmlouvá křty. Zvláštní? Ani ne. Ono to totiž ve finále všechno smysl dává. Otázky jsou ovšem postaveny tak, že se vždy nakousne jen malá část daného téma a dál už se nepokračuje. Některé věci by bylo třeba rozebrat více do detailů. Dozvíme se však spoustu informací z dětství, studií, praxe i obyčejného života. 

Líbí se mi, že se netváří jako, že je církev svatá. Že jsou všichni kněží bez poskvrnky a že modlitby jsou to nejlepší, co můžete udělat. Používá selský rozum tam, kde ostatní fanatizují. Vtipkuje tam, kde je zapotřebí a pomáhá lidem jak jen může. I když už je toho někdy moc. Co se mi nelíbí je zborcení mého pohledu na kněží. Já vím, že jsou to jen lidi a především chlapi, ale ve veřejném rozhovoru mu spousta vět podle mě může i ublížit. Hlavně když si ji přečte zarytý katolík.

"Když nevíte, jak se modlit, tak lidně opakujte abecedu, on už si to Pán Bůh tam nahoře nějak přebere."

A hodnocení na závěr? Knížka je super odpočinková, poučná a opakuje nám, jak máme žít aby bylo na světě o trochu lépe. Shrnuje celý život tohoto nekonvenčního faráře a dává nám nahlédnout do různých zákrytů jeho mysli. 

Hodnocení na ČBDB  86%. Za mě cca 65%. Doporučuji přečíst všem, kterým není církev úplně svatá a těm, kteří se dokáží na svět dívat s nadhledem. Je to přece jen trošku kontroverzní...