Doba kovidová nám spoustu věcí vzala. Cestování, kavárny, potkávání se s přáteli a mnoho mnoho dalšího. Ale taky nám tahle doba něco dala. Mimo jiné i dílo jménem Ikabog. J. K. Rowlingová se rozhodla upravit pohádku, kterou dříve četla svým potomkům a věnovat ji všem dětem, které zůstaly doma. Vyvěsila na stránky kapitolu po kapitola a vyhlásila soutěž. Každé dítě mohlo nakreslit obrázek k příběhu a doufat, že se objeví v jeho knižní podobě. A tak vzikla pohádka, která mi vrtá v hlavě i týden po přečtení. Jesti je tento "dar" od Jo výhrou nebo ne se pojďme podívat blíž.
Vydáno: 2020/ AlbatrosOriginální název: The Ickabog
Počet stran: 312
Překlad: Petr Eliáš
Vazba: pevná
ISBN: 978-80-00-06021-7
Nechápejte mě špatně. Rowlingová má skvělé nápady a opravdu obrovskou představivost. Jenže Ikabog je zvláštní věc. Tento příběh, určený pro děti od sedmi let, je plný úžasných míst, opravdových postav, férových, bojácných ale i přímých a hrdých lidiček. Jenže vedle nich žijí taky hlupáci, lumpové a vrahouni. A co hůř, celé této zemi Přehršlánii vládnou. Prohnaní a chtiví rádcové totiž šijí boudy jak na celý lid, tak na hloupého a sebestředného krále. Legenda jménem Ikabog ožívá.
Běda ti, jak máš jiný názor, než tvá vláda - šup, hlavička dolů.
A tady to všechno začíná. Vraždy tisíců lidí kvůli pár slovům. Únosy dětí (v tom lepším případě). Sirotčince narvané k prasknutí. Všudypřítomný hlad a zkáza. A jeden velký hrůzostrašný Ikabog. Vážně je tohle vhodné pro děti?
Ikabog, Ikabog, zastav se, a hned tě chytí,
Ikabog, Ikabog, dál jen skákej, není zbytí,
já vím, máš strachy staženou prdelku,
Ikabog ulovil majora… (Veselku).