pátek 29. ledna 2021

Rowlingová dětem? Aneb zvláštní věc jménem Ikabog.

 Doba kovidová nám spoustu věcí vzala. Cestování, kavárny, potkávání se s přáteli a mnoho mnoho dalšího. Ale taky nám tahle doba něco dala. Mimo jiné i dílo jménem Ikabog. J. K. Rowlingová se rozhodla upravit pohádku, kterou dříve četla svým potomkům a věnovat ji všem dětem, které zůstaly doma. Vyvěsila na stránky kapitolu po kapitola a vyhlásila soutěž. Každé dítě mohlo nakreslit obrázek k příběhu a doufat, že se objeví v jeho knižní podobě. A tak vzikla pohádka, která mi vrtá v hlavě i týden po přečtení. Jesti je tento "dar" od Jo výhrou nebo ne se pojďme podívat blíž.

Vydáno: 2020/ Albatros

Originální název: The Ickabog

Počet stran: 312

Překlad: Petr Eliáš

Vazba: pevná

ISBN: 978-80-00-06021-7


Nechápejte mě špatně. Rowlingová má skvělé nápady a opravdu obrovskou představivost. Jenže Ikabog je zvláštní věc. Tento příběh, určený pro děti od sedmi let, je plný úžasných míst, opravdových postav, férových, bojácných ale i přímých a hrdých lidiček. Jenže vedle nich žijí taky hlupáci, lumpové a vrahouni. A co hůř, celé této zemi Přehršlánii vládnou. Prohnaní a chtiví rádcové totiž šijí boudy jak na celý lid, tak na hloupého a sebestředného krále. Legenda jménem Ikabog ožívá.

Běda ti, jak máš jiný názor, než tvá vláda - šup, hlavička dolů.

A tady to všechno začíná. Vraždy tisíců lidí kvůli pár slovům. Únosy dětí (v tom lepším případě). Sirotčince narvané k prasknutí. Všudypřítomný hlad a zkáza. A jeden velký hrůzostrašný Ikabog. Vážně je tohle vhodné pro děti?

Ikabog, Ikabog, zastav se, a hned tě chytí,

Ikabog, Ikabog, dál jen skákej, není zbytí,

já vím, máš strachy staženou prdelku,

Ikabog ulovil majora… (Veselku).

Knížka je sama o sobě moc hezká. Města jako Vurstpork, plný řezníků. Tvarošice sýrem oplývající a Maceraty, kde jen jdete po ulici a už se cítíte trošku ovíněně... To je vážně super. Všechno doplněno o vítězné ilustrace dětí ze soutěže. Pecka. Jenže ten obsah mi dělá starosti. Pro dospěláka je tato knížka mnohdy až moc jednoduše a dětsky napsaná a pro dítě zase moc drsná a temná. Ale jak se říká - Konec dobrý, všechno dobré. Jako každá pohádka i Ikabog dobře dopadne. Aspoň pro většinu. Dobro vyhraje, zlo je potrestáno. Otevírá se tu spousta témat, které toho dětem i dospělým hodně dají. Každý si z příběhu něco vezme a to je pro tuto knížku velké plus.

I když Rowlingová zabíjí muže, ženy i děti, mě se to nakonec vlastně líbí. Je to čtivé, dobrodružné, krásné, drsné, temné... tak jako sám život. 

Jen bych možná byla opatrná, jak starému dítěti tuhle knížku věnovat... Za sebe hodnotím 3,5 hvězdy. Na ČBDB si tato knížka nese 87%, ale zas takový zázrak to podle mě není.

 

úterý 19. ledna 2021

Skvělá fantasy od českého autora? Tady je!

 Nikdy jsem si nemyslela, že se budu nějak limitovat v žánrech. Že bych si řekla "pouze fantasy a nic než fantasy". Ale čím dál víc mám pocit, že je to prostě ten "můj" žánr. Pána prstenů, Harryho Pottera nebo třeba Letopisy Narnie mám načtené horem dolem. Ale knížky, co potkávám teď, mě dostávají do kolen. Začala to pravděpodobně Petra Stehlíková s Naslouchačem. To bylo prostě něco jiného. Božího. Originálního a hlavně ČESKÉHO! Další v řadě můžu zmínit třeba Hartmanovou, Strachotovou, Kubaškovou, Bareše... Pokud vám tahle jména nic neříkají, doporučuji napravit.

Ale kvůli nim tu teď nejsme. Jan Hamouz totiž napsal něco, co si zaslouží ubytovat na pomyslné polici slávy. Polovičního krále.

Série: Ptačí srdce 1.
Vydáno: Host/2018
Počet stran: 520
Autor obálky: Filip Štorch
ISBN: 978-80-7577-609-9

"Nepřátele bylo odedávna lepší držet si co nejblíž u těla - tak blízko, aby neměli nejmenší možnost tasit zbraň."

Příběh Polovičního krále je vyprávěn ze tří úhlů pohledu. Sledujeme linii mladé a zamilované Lheiwen Borovicové. Městské holky, která se po potyčce se stráží dostane na samé dno. Krále Trat´Hyse vrávorajícím mezi udržením země Erenézie a nezvedeným synkem. A námořníkem/pirátem Garrem Trenozínem, kterému je na moři lépe než na souši a který si bojuje své vlastní bitvy. Tři osudy zdánlivě vzdálené, však proplétají tenké stébélka až do konce. A to je přesně ono. Ten konec.

Jelikož se jedná o rozjezdový díl série Ptačí srdce, je první polovina knihy spíše seznamovací. Nic moc nedává smysl, ale autorův uvěřitelný a čtivý styl psaní žene dál. Pak to smysl dávat začne. Hamouz dokáže šokovat, znechutit, ale i překvapit. Nebojí se ničeho. Své postavy mučí, trýzní i zabíjí. Celý tenhle příběh má šťávu a šmrnc. Do poslední chvíle si přejete, aby to neskončilo tak, kam to směřuje. A ono ejhle. 

Je to pecka. Výpravná hrdinská high fantasy z pera českého autora, který si opravdu zaslouží poplácat po rameni. Zvlášť když víme, že se jedná o prvotinu. (Povídky do soutěží do výčtu nepočítám.)

Zdroj: https://kavarna.hostbrno.cz/clanky/jsem-napjaty-stejne-jako-ctenar

Nedokážu říct, kdy se s těmito postavami setkáme příště. Ale jedno vám řeknu. Postava Lheiwen Borovicové si mě získala. Je to hrdinka. Ale co se mi líbilo ještě víc, je postava našeptávače, který syna krále nabádá ke zlu. Doufám, že v dalších dílech dostane více prostoru. Tady je trošku v pozadí, ale řekla bych, že rozjíždí velkou hru. (moje vlastní konspirační teorie se hlásí o slovo.)

Kniha je krásně vyvedená. Obálka precizní, trošku ponurá, tak jako celá atmosféra příběhu. Jedná se o pevnější paperback, prostě Host. Jediné, co mě fakt štvalo, a nejsem jediná, je absence mapy světa. myslím si, že to už je u vymyšlených světů standard. Četla jsem, že by se tato mapka měla dát najít na netu, ale já jsem asi jantar. Nikde ji nevidím.

A závěrem. Tuto knížku můžu doporučit všem, kterým se líbila třeba série Stín krkavce od Anthonyho Ryana. Myslím si, že se Poloviční král může s klidem řadit do této vyšší fantasy sféry. Ode mě dostává 4,5 hvězdičky. (Jelikož nemá mapku a jedná se orozjezdový díl. Přeci si nevyplácám všech pět hned ze startu, žejo.)

Na ČBDB si hrdě nese tento příběh hodnocení 88%

A jen tak pro zajímavost: na stránkách nakladatelství Host je rozhovor s autorem o psaní, Polovičním králi a tak.

sobota 9. ledna 2021

Není kněz jako kněz. Zbigniew Czendlik a jeho POSTEL HOSPODA KOSTEL

 Knížka, kterou jsem četla na dvakrát. Půjčila mi ji maminka už asi před dvěma lety a já se s ní nemohla skamarádit. První jsem byla nadšená. Pak jsem dostala, v podobě přirovnání kázání k minisukni, facku a nakonec jsem ji teda přečetla celou. Zbigniew Czendlik je totiž chlap, který naprosto zboří vaši konvenční představu o kněžích.

"Kázání by mělo být jako minisukně. Krátké, přiléhavé a něco krásného by mělo skrývat."


Vydáno: Argo 2016

Počet stran: 280

Autor obálky: Kateřina Kalinová

Vazba knihy: pevná

ISBN: 978-80-257-1918-3


Tato kniha je zpovědí a možná i takovým malým kázáním lanškrounského kněze, který má úžasný smysl pro humor a jeho vzdělání a inteligence čiší z každé věty. 

Hodnotit biografickou knihu jako knihu, nikoliv člověka samotného, je dle mého nemožné. Co můžu říct o knize? Je hezky zpracovaná - napsaná formou rozhovoru a osahuje spoustu černobílých fotek. To je možná trošku mínus, protože když je zrovna řeč o výrazně oranžovém MiniCouperu, který si Zibi pořídil, nechcete se dívat na šedivou fotografii. Jenže s tím obsahem už by to možná bylo moc...

"Víš proč má Pán Bůh raději ateisty? Protože po něm nic nechtějí."

Rozhovor plný vtipů, příběhů, ponaučení a hlavně životních osudů jednoho "černoprdelníka" pro kterého bylo studium Bible největší nuda a který lidem rozmlouvá křty. Zvláštní? Ani ne. Ono to totiž ve finále všechno smysl dává. Otázky jsou ovšem postaveny tak, že se vždy nakousne jen malá část daného téma a dál už se nepokračuje. Některé věci by bylo třeba rozebrat více do detailů. Dozvíme se však spoustu informací z dětství, studií, praxe i obyčejného života. 

Líbí se mi, že se netváří jako, že je církev svatá. Že jsou všichni kněží bez poskvrnky a že modlitby jsou to nejlepší, co můžete udělat. Používá selský rozum tam, kde ostatní fanatizují. Vtipkuje tam, kde je zapotřebí a pomáhá lidem jak jen může. I když už je toho někdy moc. Co se mi nelíbí je zborcení mého pohledu na kněží. Já vím, že jsou to jen lidi a především chlapi, ale ve veřejném rozhovoru mu spousta vět podle mě může i ublížit. Hlavně když si ji přečte zarytý katolík.

"Když nevíte, jak se modlit, tak lidně opakujte abecedu, on už si to Pán Bůh tam nahoře nějak přebere."

A hodnocení na závěr? Knížka je super odpočinková, poučná a opakuje nám, jak máme žít aby bylo na světě o trochu lépe. Shrnuje celý život tohoto nekonvenčního faráře a dává nám nahlédnout do různých zákrytů jeho mysli. 

Hodnocení na ČBDB  86%. Za mě cca 65%. Doporučuji přečíst všem, kterým není církev úplně svatá a těm, kteří se dokáží na svět dívat s nadhledem. Je to přece jen trošku kontroverzní...