Vězeň času - Matt Haig

Tento historicko-fantastický román napsal britský spisovatel Matt Haig a právě s britskými velikány všech dob se zde setkáváme prostřednictvím hlavního hrdiny Toma Hazarda, který je znal. Osobně. Co takhle plavit se s kapitánem Cookem? Stanout na jednom podiu se Shakespearem? Dát si sklenku s Fitzgeraldem v Paříži a mít dost času na to, procestovat svět? Tom Hazard čas má, ale je to opravdu výhoda?

V knize se prolínají dvě hlavní časové osy. V dnešní době je Tom učitelem dějepisu, jak pak by ne, když si tu historii sám prožil? Druhá časová osa je období, kdy poznal lásku svého života a od které se i po mnoha letech od její smrti nemůže odtrhnout. Tyto hlavní časové osy doplňují vyprávění z celého života hlavního hrdiny napříč staletími. Nezkušenému čtenáři se to může zdát trošku chaotické a přeskakování v ději při četbě nepříjemné, ale v celku je celá kniha uhlazená a čte se velmi dobře. 

Matt Haig zde vytvořil skoro nesmrtelnou postavu, která nese spoustu životní moudrosti a právě tu do celého příběhu vložil. Je to jako poslouchat vyprávění dědečka, ale vlastně vám to říká mladý chlap. Tyto životní moudra se mi v celé knize líbí ze všeho nejvíc. Někdy jsou zaobaleny tak, že si jich skoro nevšimnete, ale dodávají příběhu vážnost a grácii a tím odvádí pozornost od faktu, že se vlastně jedná o fantasy.

Román je napsán v ich-formě a je napsán vážně úchvatně. Ani jeden řádek nenudí a celé je to moc napínavé na to, abyste knihu zavřeli a šli si po svém. Od tohoto se odtrhnout nedá.

Jediné, co mě na knize irituje a dost mi vadí, je obálka. Snad se na mě nikdo nebude zlobit, ale kreslený obrázek tomu podle mě trochu ubírá na velikosti celého příběhu. Možná by to to nakonec bylo až moc vážné.

Hodnocení na ČBDB je 84%. A s tím naprosto souhlasím. Tato kniha si to zaslouží.

Matt Haig má na svém kontě více románů a některé z nich jsou založeny na hrách Shakespeara. Když jste spisovatel, můžete si najít cestu, jak své oblíbené velikány potkat. Třeba tak, že stvoříte několiksetlet starého hrdinu, který se s nimi potká za vás…

Read More

Sobí hora - Karin Tidbecková

Sbírka povídek Sobí hora je první dílo vydané v angličtině (potažmo jiných jazycích) spisovatelky Karin Tidbeckové. Karin pochází ze Švédska a mimo psaním knih se živí překladatelstvím a lektorstvím tvůrčího psaní. Sobí hora dostala ocenění Crawfordova cena, která je udělena nejlepším debutům v žánru fantasy.

Všech třináct povídek, které v knize jsou, se nesou v duchu severského podivna. Je to žánr temný, melancholický, sem tam hororový i fantastický s prvky sci-fi. Míchají se zde realistické popisy, severské pověsti, zmar a nechuť. Tento žánr vnikl dle samotné autorky z toho, že Švédi žijí většinu svého dne za soumraku, což je přechodový stav, území nikoho. Z lesa vycházejí pověsti a z mlhy se vynořují prapodivní tvorové.

Každá povídka je jiná, něčím originální. Ale stejně si nejsem úplně jistá, zda se mi tento žánr severské melancholie líbí. Sobí hora si mě našla sama, a když jsem ji kupovala, neměla jsem tušení, o co jde, jaké dobrodružství na mě čeká, a strašně jsem se těšila. Po dočtení jsem chvíli seděla s vytřeštěnýma očima a přemýšlena nad tím, co autorku vedlo k tomu, aby se jí v hlavě zrodila taková věc. Chvíle překvapení, smutku, pocitu zmaru a beznaděje se střídala s neuvěřitelnou touhou jet na sever a zjistit, jak zde lidé žijí, slyšet o jejich pověstech, tradicích a předcích. Ne jen z internetu a televize, ale přímo od nich.

Řekli jste si někdy u knihy „No to snad není možný? Co se této spisovatelce může honit v hlavě?“  Ano, tohle je přesně taková kniha.

Myslím si, že povídka Sobí hora to u všech vyhrává na plné čáře. Ale co se třeba zamilovat do vzducholodi? Nebo si v plechovce vypěstovat živého tvorečka?  

Kniha rozhodně není pro všechny. Milovníci fantasy k ní budou mít určitě nejblíž, ale není to dílo, které by dokázalo okouzlit na první pohled. Je silné, záhadné, smutné a v každém vyvolá nějaké emoce. Tady už záleží na každém, na jakou strunku vám tahle podivná kniha zabrnká. U mě hrála na struny štěstí, zmaru, naděje i prokletí, ale na každý pád to byla krásná písnička.

Hodnocení na ČBDB je 82%. Já bych se klaněla spíše k lehce nižšímu – 70-75%. Kniha obsahuje krásné příběhy jako je Moruškový džem nebo Sobí hora, ale taky něco opravdu prapodivně prapodivného jako je povídka Tety nebo Britina prázdninová vesnička.

Na konci roku 2018 vyšel Karin Tidbeckové první román s názvem Amatka, který slibuje vyprávění strhujícím a neotřelým literárním hlasem o svobodě, lásce a záchraně nehostinné kolonie.

Read More

To nej z roku 2018 + předsevzetí

Během roku 2018 jsem přečetla spoustu knih. Některé jsem si zapsala, některé vůbec. Můj čtenářský deník neví nic asi od srpna… recenze jsem taky nepsala na všechno. A teď babo raď! Kolik jich vlastně bylo? To nevím, ale vím, která se mi líbila nejvíc.

Nejlepší

Naslouchač – Petra Stehlíková

Tohle je naprostá pecka. Stejně tak druhý díl – Faja. Svět Petry Stehlíkové je něco tak drsného a zároveň kouzelného, že tam chcete trávit každou volnou minutu. A co je nejlepší, spisovatelka slibuje pentalogii a třetí díl už v roce 2019.

Recenze na obě tyto knihy - Naslouchač - Faja

Nejmilejší

Příběhy z VesMíru – Anie Songe

Tohle byla zároveň poslední knížka, kterou jsem v roce 2018 přečetla. Je milá, krásná, hladivá a kouzelná. Anie zde upustila od svého nářečí a napsala nádherný příběh o Luně a Esterce a jejich vesmírném kamarádství.

Přečíst jak děti, tak dospělí – možná dospělí víc.

Recenze zde.

Ta, co mě nejvíce zklamala

Sníh nebo popel – Sara Raasch

Miluju fantasy příběhy, miluju young adult knihy, miluju originalitu. Všechno tohle jsem zde měla dostat a musím říct, že tohle tak zklamalo, že jsem další dva měsíce neotevřela žádnou knihu. Tohle je kniha, která ve mně vyvolala čtecí krizi. Asi poprvé se mi stalo, že jsem se při výběru tak moc spletla. Většinou poznám, co mě vezme a co ne, ale tohle mi opravdu vůbec nesedlo.

Recenze zde .

Z té spousty knih bych mohla vybrat ještě několik krásných knížek, ale tyhle jsou ty Nej.

Mé předsevzetí na rok 2019

1. Splnit knižní výzvu na databázi knih.

2. Napsat recenze na všechno a neflákat to! Trénink dělá mistra.

3. Zrecenzovat všechny knížky, přečtené na konci roku 2018.

4. Naučit se fotit a přidávat fotky na Instagram.

Všem přeji nádherný rok 2019. Štěstí na dobré knihy a hlavně kapku toho knihomolství pro každého. Žít i v jiných světech je totiž skvělé.

Read More