Hodně oceňovaný, hodně vyzdvihovaný a možná taky trošku
přeceněný. Takový je v pořadí třetí román spisovatelky Aleny Mornštajnové
pod hlavičkou nakladatelství Host. Kniha s dvojsmyslným názvem Hana, nás
zavede do tří časových rovin života jedné židovské rodiny z Valašského
Meziříčí, kde právě teta Hana je tou velkou neznámou, jejíž příběh postupně
odkrýváme. Příběh popisuje osudy lidí v meziválečném období, v období
holokaustu, i období po válce.
Žánr: Román
Vydáno: 2017, Host
Počet stran: 310
Vazba: Pevná
ISBN: 978-80-7491-940-4
Alena Mornštajnová je rodačka z Valašského Meziříčí,
česká spisovatelka a překladatelka. Na český knižní trh prorazila v roce
2013 románem s názvem Slepá mapa, taky dílem popisující historii naší
země.
Hana je román, který popisuje události Valašského Meziříčí
roku 1954. Vypukla zde tehdy epidemie tyfu, kdy se nakazili stovky lidí a
několik jich na následky onemocnění zemřelo. Devítiletá holčička Mira, která
nám celý příběh vypráví, zde přijde o rodinu a je nucená žít se zamlklou,
vyhublou a tak trošku divnou tetou Hanou, která se nedokáže postarat ani sama o
sebe. V celé knize jsou vyprávěny osudy celé její rodiny. Babičky a dědy,
kteří do Meziříčí utekli před Hitlerem. Maminky, která bojovala se svým osudem,
jak jen se dalo a pak tety Hany, která ten svůj boj spíš prohrávala. No, není
divu.
Celá kniha je koncipovaná do tří částí. Já, Mira. Ti přede
mnou. Já, Hana. Tohle zpracování a různé časové roviny je mi hodně sympatické.
Dá se tak příběh vyprávět z více pohledů a celkový koncept tak ještě
rozšířit. Kniha je psána jazykem, který je velmi čtivý a k tématu opravdu
citlivý. Překvapilo mě však, že ve mně žádné velké emoce nevyvolal. K vyprávění
osudů lidí, kteří prožili tuhle dobu, se mi nestaví snadno, ale v této knize
je všechno tak, jak má být.
Autorka se ve svých dílech často věnuje nějakému určitému
období dějin České Republiky. Myslím si, že by nebylo špatné tuto knihu
doporučit studentům základních a středních škol. Blíže by jim přiblížila strach
a utrpení, které museli Židé snášet.
K čemu bych se tady chtěla ještě vyjádřit, je obálka
knihy. Ta je k tématu a celkovému příběhu zvolena naprosto dokonale. A
jedna malá zajímavost. Když si přečtete první písmena popisků kolem věnečku po
směru hodinových ručiček, dá vám jméno vypravěčky knihy.
Hana je velmi kvalitním kouskem české literatury. Nemůžu
však říct, že by mě nadchla tak, jako všechny ostatní. Je to kniha, kterou
přečtete během pár dní, ale že by ve mně zanechala nějaký hlubší pocit, se říct
rozhodně nedá. Paní Mornštajnová si dala velkou práci s vyhledáváním faktů
o lokalitě, do které je děj zasazen. Prvoplánově vůbec nechtěla psát o holocaustu,
ale věnovat děj epidemii, která v jejím městě vypukla a jejíž předci tu
dobu zažili. Při svých průzkumech však narazila na fotografii židovské rodiny
Hellerových. Podle nich potom pojmenovala své hlavní postavy. Nikdo z nich
holocaust nepřežil.
U jména Hana autorka oceňuje jeho dvojí význam – odkazuje
totiž i k pocitu viny, který je takto skryt v názvu knihy. „Hrdinka Hana se
však ničím špatným neprovinila. Všechno špatné, co se jí přihodilo a čeho možná
byla někdy spouštěčem, zavinil někdo jiný. Chtěla jsem ukázat, že lidé, kteří
se provinili, nikdy žádnou vinu necítili nebo si pro sebe dokázali najít
omluvu. Ale lidé, kteří se stali obětmi toho všeho, si někdy vyčítali věci, za
které sami nemohli,“ připomíná Alena Mornštajnová.
Hodnocení na ČBDB je 97%. Já bych zvolila spíše 75%. Ta jedna hvězda tomu ještě určitě chybí.
Mě se Hana opravdu hodně líbila. Myslím si, že jsem ji hodnotila minulý rok 5 hvězdičkami. Ale musím říct, že jsem zatím od autorky nečetla nic jiného. Každopádně doufám, že zatím nic lepšího nenapsala, když už jsem plné hodnocení vyčerpala na první knihu co jsem četla. :D Ale tedy chystám se i na další její knihy:)
OdpovědětVymazatMoc hezká recenze, já Hanu ještě nečetla, ale určitě ji plánuju. Jsemzvědavá jestli budu patřit k většinovému nadšení, nebo ne :-D
OdpovědětVymazatHlava v knihách
Ja sa na ňu len chystám. Dúfam, že tento mesiac sa k nej dostanem. Som veľmi zvedavá, keďže názory sú naozaj rôzne, aj keď prevládajú tie pozitívne.
OdpovědětVymazat