Hana - Alena Mornštajnová

Hodně oceňovaný, hodně vyzdvihovaný a možná taky trošku přeceněný. Takový je v pořadí třetí román spisovatelky Aleny Mornštajnové pod hlavičkou nakladatelství Host. Kniha s dvojsmyslným názvem Hana, nás zavede do tří časových rovin života jedné židovské rodiny z Valašského Meziříčí, kde právě teta Hana je tou velkou neznámou, jejíž příběh postupně odkrýváme. Příběh popisuje osudy lidí v meziválečném období, v období holokaustu, i období po válce.

Žánr: Román

Vydáno: 2017, Host

Počet stran: 310

Vazba: Pevná

ISBN: 978-80-7491-940-4

Alena Mornštajnová je rodačka z Valašského Meziříčí, česká spisovatelka a překladatelka. Na český knižní trh prorazila v roce 2013 románem s názvem Slepá mapa, taky dílem popisující historii naší země.

Hana je román, který popisuje události Valašského Meziříčí roku 1954. Vypukla zde tehdy epidemie tyfu, kdy se nakazili stovky lidí a několik jich na následky onemocnění zemřelo. Devítiletá holčička Mira, která nám celý příběh vypráví, zde přijde o rodinu a je nucená žít se zamlklou, vyhublou a tak trošku divnou tetou Hanou, která se nedokáže postarat ani sama o sebe. V celé knize jsou vyprávěny osudy celé její rodiny. Babičky a dědy, kteří do Meziříčí utekli před Hitlerem. Maminky, která bojovala se svým osudem, jak jen se dalo a pak tety Hany, která ten svůj boj spíš prohrávala. No, není divu.

Celá kniha je koncipovaná do tří částí. Já, Mira. Ti přede mnou. Já, Hana. Tohle zpracování a různé časové roviny je mi hodně sympatické. Dá se tak příběh vyprávět z více pohledů a celkový koncept tak ještě rozšířit. Kniha je psána jazykem, který je velmi čtivý a k tématu opravdu citlivý. Překvapilo mě však, že ve mně žádné velké emoce nevyvolal. K vyprávění osudů lidí, kteří prožili tuhle dobu, se mi nestaví snadno, ale v této knize je všechno tak, jak má být.

Autorka se ve svých dílech často věnuje nějakému určitému období dějin České Republiky. Myslím si, že by nebylo špatné tuto knihu doporučit studentům základních a středních škol. Blíže by jim přiblížila strach a utrpení, které museli Židé snášet.

K čemu bych se tady chtěla ještě vyjádřit, je obálka knihy. Ta je k tématu a celkovému příběhu zvolena naprosto dokonale. A jedna malá zajímavost. Když si přečtete první písmena popisků kolem věnečku po směru hodinových ručiček, dá vám jméno vypravěčky knihy.

Hana je velmi kvalitním kouskem české literatury. Nemůžu však říct, že by mě nadchla tak, jako všechny ostatní. Je to kniha, kterou přečtete během pár dní, ale že by ve mně zanechala nějaký hlubší pocit, se říct rozhodně nedá. Paní Mornštajnová si dala velkou práci s vyhledáváním faktů o lokalitě, do které je děj zasazen. Prvoplánově vůbec nechtěla psát o holocaustu, ale věnovat děj epidemii, která v jejím městě vypukla a jejíž předci tu dobu zažili. Při svých průzkumech však narazila na fotografii židovské rodiny Hellerových. Podle nich potom pojmenovala své hlavní postavy. Nikdo z nich holocaust nepřežil.

U jména Hana autorka oceňuje jeho dvojí význam – odkazuje totiž i k pocitu viny, který je takto skryt v názvu knihy. „Hrdinka Hana se však ničím špatným neprovinila. Všechno špatné, co se jí přihodilo a čeho možná byla někdy spouštěčem, zavinil někdo jiný. Chtěla jsem ukázat, že lidé, kteří se provinili, nikdy žádnou vinu necítili nebo si pro sebe dokázali najít omluvu. Ale lidé, kteří se stali obětmi toho všeho, si někdy vyčítali věci, za které sami nemohli,“ připomíná Alena Mornštajnová.

Hodnocení na ČBDB je 97%. Já bych zvolila spíše 75%. Ta jedna hvězda tomu ještě určitě chybí.